Nástražná mina ML-7 (Мина-ловушка МЛ-7)
Určení: K sestrojování nástrah a nastražení protipěchotních min proti zdvihu
Charakteristika: Trhavá, protizdvihová, s kovovými prvky
TTD:
| Celková hmotnost | 100 g |
| Hmotnost trhaviny | 40 g |
| Délka | 72 mm |
| Šířka | 69 mm |
| Výška | 30 mm |
| Minimální zatížení | 300 g |
| Aktivační zdvih | 6 – 8 mm |
| Masková jistota | 45 – 1200 s |
| Pracovní teplota | – 40 / + 50 °C |
| Skladovatelnost | 10 let |
| Barva | modrozelená, pískově žlutá, žlutošedá |
Na odlehčovací destičce nebo čelní plošce přídavné trhací náplně bývá zpravidla vyraženo označení miny, kód výrobce, číslo výrobní série a rok výroby.
Miny jsou expedovány v truhlících o hmotnosti brutto 24 kg a rozměrech 658 x 598 x 206 mm.
Přídavné náložky s plastickou trhavinou PVV-5A jsou v truhlíku uloženy odděleně.
Konstrukce a činnost
Mina ML- 7 skládá se z plastového těla, kovového rozněcovače, dvou přenosových náložek a dvou přídavných náloží plastické trhaviny PVV-5A.
Plastové tělo kvadratického tvaru obsahuje hliníkový rozněcovač a dvě přenosové náložky. Tyto náložky, uložené v kovových tabletách obsahují po 5 g trhaviny Tetryl a jsou v těle miny fixovány pérovými třmeny. Slouží k přenosu detonace na dvě 15 g nálože plastické trhaviny, uložené v plastových pouzdrech, které lze navěsit k bokům těla miny.
Rozněcovač obsahuje mechanismus maskové jistoty, spouštěcí a detonační mechanismus.
Mechanismus maskové jistoty je tvořen odpruženým blokačním kolíkem, který prochází komorou vyplněnou kaučukovým gelem a patou se opírá o pouzdro úderníku. Blokační kolík je v zajištěné poloze fixován pojistnou závlačkou s malým a velkým odtrhovacím kroužkem.
Detonační mechanismus se skládá z pouzdra s odpruženým úderníkem a pojistnou kuličkou, nosiče s rozbuškou KD-N-10
a počinové náložky. Nosič rozbušky je tlakem pouzdra s odpruženým úderníkem držen mimo detonační řetězec.
Spouštěcí mechanismus se skládá z tlačítka se stlačenou pružinou, zalomené zdvihové páky plochého péra a zátěžové destičky. Zátěžová destička je v zajištěné poloze fixována pomocí pojistné jehlice s textilní výtažnou tkanicí červené barvy.
Pro přípravu miny je třeba na zátěžovou destičku položit předmět o dostatečné hmotnosti, tahem za červenou tkanici odstranit pojistnou jehlici a vytažením pojistné závlačky z těla rozněcovače spustit mechanismus maskové jistoty.
Blokační kolík mechanismu maskové jistoty je silou stlačené pružiny vysouván z těla rozněcovače. V tomto pohybu je zpomalován odporem kaučukového gelu, čímž je dána doba maskové jistoty. Po jejím vypršení je blokační kolík vysunut z těla rozněcovače natolik, že jeho patka přestane dosedat na pouzdro s úderníkem a mina je odjištěna.
Po sejmutí předmětu ze zátěžové destičky síla stlačené pružiny posouvá tlačítko a počinovou náložku, v důsledku čehož se nosič s rozbuškou přetáčí do detonačního řetězce a tlačí na pouzdro s odpruženým úderníkem.
Současně ploché péro a zalomená zdvihová páka, která je jedním koncem zasunuta do otvoru v tlačítku, zvedají zátěžovou destičku. Dosáhne-li zdvih destičky 6 – 8 mm, konec zdvihové páky se vysmekne z otvoru v dříku tlačítka a tlačítko posune vyrovnaný nosič s rozbuškou a pouzdro s úderníkem vpřed do pozice, ve které pojistná kulička vypadne do volného prostoru a úderník je silou stlačené pružiny vržen proti rozbušce. Detonační vlna je zesílena explozí počinové náložky a přes tablety přenosových náložek přenesena na přídavné náložky plastické trhaviny PVV-5A.
Způsob uložení
Ručně
Zneškodnění
Minu nelze opět zajistit! Ničit na místě, přiloženou 200 g náložkou!
Minu lze lokalizovat pomocí detektorů kovů na vzdálenost cca 4 cm.
Poznámka
Mina byla přijata do výzbroje Sovětské Armády v roce 1984. Byla rozsáhle používána za války v Afghánistánu v letech 1979 – 1989, v obou čečenských konfliktech v letech1995 – 1996 a 1999 – 2002 a v současném konfliktu na Ukrajině. Značné množství těchto min zůstává v někdejších sovětských republikách (Tádžikistán, Kazachstán, Kirgizstán, Turkmenistán, Ukrajina, Bělorusko).
Důvod zavedení min ML-7 má počátky v roce 1983 kdy afghánští „Dušmani“ začali ve velkém rozsahu vyzvedávat ze sovětských minových polí miny typu PMN a PMN-2 a používat je proti jejich původním uživatelům. Využít protizdvihové miny MS-3 bylo nemožné pro malou hmotnost protipěchotních min typu PMD-6m, PMN, PMN-2, a nástražné miny MS-4 byly příliš drahé. Za období 9 – 11 měsíců v letech 1985 – 1986 bylo nastraženo pouze 1 – 2 tisíce min ML-7. I toto malé množství stačilo k přerušení výše uvedené praxe.
