V roce 1990 se na vojenském letišti Hradec Králové uskutečnila ojedinělá akce, a to zkoušky účinnosti trhaviny SEMTEX na dopravním letadle. O této akci bylo rozhodnuto poté, co byla trhavina SEMTEX několikrát zneužita ve světě při teroristických útocích na dopravní letadla.
Akce se uskutečnila v únoru 1990 ve spolupráci Kriminalistického ústavu Federální policie, Policie ČSFR, Vojenského výzkumného ústavu ve Slavičíně, Explosie Semtín a MNO Praha. Za MNO jsem se akce zúčastnil osobně já.
Jako zkušební objekt byl použit vyřazený letoun Avia 14 FG, tedy od fotogrammetrické letky (Fotoletecká skupina v Hradci Králové). Jako zkušební množství SEMTEXu bylo zvoleno množství 50 gramů, tedy množství, které se dalo ukrýt do krabičky od zápalek. Letoun byl odstaven na staré dráze tak, aby nepřekážel v běžném letovém provozu a účinky tlakové vlny byly na okolí minimální.
Trhavina byla v letounu umístěna postupně na místa, kde by se předpokládalo její nejčastější uložení. Tedy na WC, v zavazadlovém prostoru a v prostoru pro příruční zavazadla cestujících. Vždy byla uložena do diplomatického kufříku. Ve všech !!!! případech došlo i při tak malém množství použité trhaviny k tak velkému poškození interiéru a zejména pláště letounu, že by toto s největší pravděpodobností vedlo k jeho havárii. Pokud by k explozi došlo při letu ve velké výšce, kdy je kabina pro cestující přetlakována, byly by výsledky kterékoliv exploze fatální pro celý letoun.
Při testech byl použit SEMTEX více druhů (šedý, červený, černý a žlutý) a všechny použité druhy se ukázaly dostatečně brizantní na to, aby vykonaly svoji práci. Veškeré výsledky poškození letounu byly řádně zdokumentovány pro potřeby výše zmíněných institucí.
Po provedených plánovaných zkouškách bylo přikročeno ke druhé fázi akce, a to k dělení letounu SEMTEXem na malé části, které pak byly posbírány a odvezeny do kovošrotu. K tomu byl použit červený SEMTEX ve tvaru táhlé nálože o průměru 2 cm, upevněný na konopném provaze (běžný výrobek Explosie). Postupně byla oddělena křídla, kormidlo a záď letounu. Nakonec došlo k dělení trupu a podvozkových noh. Veškeré odpaly byly prováděny elektricky.
V rámci této akce byly také uskutečněny zkoušky vodního kanonu, který se používá na odpaly nástražných systémů. Jednalo se o výrobek Poličských strojíren. Zkoušky dopadly nad očekávání dobře, protože vystřelený vodní paprsek dokázal mechanicky rozbít elektrický mikrospínač nástražné nálože dříve, než došlo k jeho sepnutí a odpalu nálože.
Závěrem jedna poznámka: Při dělení letounu bylo odpalováno vždy max. 2 kg SEMTEXu, aby tlaková a akustická vlna nenarušily právě probíhající letový provoz. Vše bylo v pohodě do té doby, než se zjistilo, že tlaková vlna explosí v otevřeném terénu vyřadila z činnosti vojenské radiolokátory, umístěné okolo vzletové a přistávací dráhy (VPD) a zapnuté při letovém provozu. Jako pyrotechnik jsem si položil otázku, jak by to vypadalo ve válce, kdyby na VPD nebo do prostoru letiště dopadla, byť jedna jediná letecká bomba!!!!!!! Letecká bomba ráže 100 obsahuje cca 33 kg trhaviny.
Kpt. v. v. Pavel Balák
